Předpěstování rajčat krok za krokem: kdy vysévat, pikýrovat a sázet ven

Rajčata se v českých podmínkách předpěstovávají ze semene zhruba 6–8 týdnů před plánovanou výsadbou na trvalé stanoviště. Výsev proto nejčastěji spadá na druhou polovinu března, pro skleník už na přelom února a března. Ven na záhon se sadba vysazuje až po skončení rizika pozdních mrazů, tedy zpravidla po 15. květnu (po „ledových mužích“). Tento jednoduchý časový rámec je nejdůležitější věc, kterou je třeba zvládnout – předčasný výsev vede k přerostlé, vytáhlé a slabé sadbě, opožděný výsev zase zkracuje sezónu a posouvá sklizeň.

Kdy vysévat rajčata

Termín výsevu se odvíjí od toho, kam budou rostliny později vysazené, ne od kalendáře jako takového:

• Vytápěný skleník: výsev koncem února, výsadba do skleníku v dubnu.
• Nevytápěný skleník či fóliovník: výsev v první polovině března, výsadba od poloviny dubna do začátku května.
• Volná půda (záhon): výsev v polovině až konci března, výsadba ven po 15. květnu.

Spolehlivějším vodítkem než přesné datum je počet týdnů do plánované výsadby. Když odpočítáte 6–8 týdnů zpět od termínu, kdy u vás reálně končí mrazíky, dostanete ideální datum výsevu pro dané stanoviště.

Teplota a podmínky pro klíčení

Rajče je teplomilná plodina. Optimální teplota pro klíčení je 22–25 °C; při ní semena vzcházejí za 6–10 dní. Pod 15 °C klíčení výrazně zpomaluje a semena mohou ve vlhkém chladném substrátu zahnívat. Po vzejití je naopak vhodné teplotu mírně snížit na 18–20 °C a zajistit maximum světla. Právě kombinace tepla a nedostatku světla je nejčastější příčinou „vytáhlých“ semenáčků s dlouhým slabým stonkem.

Výsevní substrát a technika výsevu

Vyséváme do vlhkého, propustného a spíše chudšího výsevního substrátu, který podporuje tvorbu kořenů. Semena ukládáme do hloubky asi 0,5–1 cm a lehce zasypeme. Misku přikryjeme průhledným poklopem nebo fólií pro udržení vzdušné vlhkosti a postavíme na teplé místo. Jakmile se objeví první klíčky, poklop odstraníme a přesuneme nádobu na nejsvětlejší možné místo. Při nedostatku přirozeného světla (časný jarní výsev) výrazně pomáhá dosvětlování pěstebním světlem.

Pikýrování

Jakmile mají semenáčky vyvinutý první pár pravých listů (tedy listů nad děložními), pikýrují se jednotlivě do větších kelímků o průměru zhruba 8–10 cm. Rajče se přitom sází hlouběji, než předtím rostlo – zasypaný stonek vytvoří podél sebe nové (adventivní) kořeny a rostlina je díky tomu silnější a stabilnější. Při pikýrování držíme semenáček za děložní list, nikdy ne za stonek, který se snadno poškodí.

Otužování před výsadbou

Přibližně 7–14 dní před vysazením ven sadbu postupně přivykáme venkovním podmínkám. Přes den ji vynášíme na chráněné, zpočátku polostinné místo a na noc ji ze začátku vracíme dovnitř. Postupně prodlužujeme dobu venku a vystavujeme rostliny většímu osvitu i mírnému větru. Neotužená sadba reaguje po přesazení na přímé slunce popálením listů, zastavením růstu a celkovým šokem, ze kterého se vzpamatovává i několik týdnů.

Výsadba na trvalé stanoviště

Ven se rajčata vysazují, až teplota půdy stoupne nad 12 °C a pomine riziko mrazíků. Volíme slunné, vzdušné stanoviště, ideálně chráněné před deštěm na listy (přístřešek nebo skleník výrazně snižují výskyt plísně bramborové). Spon pro tyčková (indeterminantní) rajčata je zhruba 50–60 cm v řadě a 70–80 cm mezi řadami; keříčková (determinantní) rajčata snesou hustší výsadbu. Sázíme do hloubky, klidně až po první pravé listy.

Vyvazování a vylamování zálistků

Tyčková rajčata se průběžně vyvazují k oporám a vylamují se u nich zálistky – postranní výhony, které rostou v paždí mezi stonkem a listem. Vylamováním (vyštipováním) směřujeme energii rostliny do plodů místo do nadměrné listové hmoty a udržujeme porost vzdušný. Keříčková rajčata se naopak neodlistovávají a nechávají se volně růst.

Zálivka a výživa

Rajčata zaléváme pravidelně a vydatně přímo ke kořenům, ne na listy. Nepravidelná zálivka (střídání sucha a přemokření) způsobuje praskání plodů a podporuje vrcholovou hnilobu, která souvisí s nedostatkem vápníku a kolísáním vláhy. Přihnojujeme vyváženým hnojivem, v době plození s vyšším podílem draslíku, který podporuje vyzrávání a chuť plodů.

Keříčková vs. tyčková rajčata

Pro výběr odrůdy je klíčový růstový typ. Tyčková (indeterminantní) rajčata rostou neukončeně, je nutné je vyvazovat a vylamovat, ale plodí dlouho a dávají vysoký výnos. Keříčková (determinantní) rajčata mají ukončený růst, jsou kompaktní, vhodná do nádob a na balkon a dozrávají soustředěněji – hodí se, pokud chcete úrodu zpracovat najednou.

Časté chyby

• Příliš časný výsev a přerostlá, vytáhlá sadba.
• Nedostatek světla po vzejití.
• Vynechané otužování a následné spálení po výsadbě.
• Zálivka na listy a hustá výsadba → plíseň bramborová.
• Nepravidelná zálivka → praskání plodů a vrcholová hniloba.

Choroby a škůdci rajčat

Nejobávanější chorobou je plíseň bramborová, která se šíří za vlhka a teplých nocí a projevuje se hnědnoucími skvrnami na listech, stoncích i plodech. Omezuje ji pěstování pod přístřeškem nebo ve skleníku, vzdušný spon, zálivka ke kořenům a odolné odrůdy. Vrcholová (květná) hniloba – tmavnoucí propadlé skvrny na spodku plodů – není choroba, ale porucha z nedostatku vápníku a hlavně z kolísání vláhy; řeší ji rovnoměrná zálivka a mulčování. Ze živočišných škůdců se na rajčatech objevují mšice a molice, proti nimž pomáhá podpora slunéček a mýdlový postřik. Důležitou prevencí je i osevní postup – rajčata nesázíme rok co rok na stejné místo ani po bramborách a paprikách, se kterými sdílejí choroby.

Časté otázky

Proč mi semenáčky „vytáhly“ do výšky? Mají málo světla a/nebo je jim příliš teplo. Snižte teplotu a dejte je na nejsvětlejší místo, případně dosvětlujte.

Musím rajčata pikýrovat? Pokud vyséváte řidčeji rovnou do samostatných kelímků, pikýrování není nutné. Při hustém výsevu do misky ano.

Kdy budu sklízet? U raných odrůd zhruba 8–10 týdnů po výsadbě, tedy obvykle od konce července, a sklizeň pokračuje do prvních podzimních chladů.

Zdroje

• Royal Horticultural Society – Tomatoes – rhs.org.uk
• Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta – zf.mendelu.cz
• Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. – vurv.cz
• University of Minnesota Extension – Growing tomatoes – extension.umn.edu
• Český zahrádkářský svaz – zahradkari.cz